Klasicismus
Únor 10, 2007
Umělecký směr,který vznikl ve Francii v 17.století v době rozkvětu absolutistické monarchie.
Charakteristika
==========
Usiloval o tvorbu odpovídající klasickým estetickým normám, odvozovaným z antických vzorů (navázání na antiku), zaměřují se na společenské a mravní problémy. Hlásil se k filosofickým východiskům racionalismu((edit)) a k abstrakně pojímaným ideálům pravdy, harmonie a krásy. Chtěl zobrazit “člověka vůbec” - různé lidské charaktery, nadčasově pojaté (hrdina, padouch, lakomec, apod.).
Klasicismus hájí a zdůvodňuje soudobý společenský řád, schvaluje vládnoucí vrstvy. Úzce souvsí s racionalismem a oproti předchozímu baroku hlásá střídmost, rozumovost a kázeň. Pro klasicismus je příznačný vznik literárních salonů, v nichž se diskutovalo o umění, rozebírala a hodnotila literární díla((seděli v první řadě, aby z díla měli co největší kulturní zážitek, a mohli o nich celé dny dlouze a vášnivě hovořit)). Tyto salóny určovaly literární vkus a utvářely veřejné mínění. Vznikali literární akademie aby dbyly na čistotu uměleckých děl. Je to styl francouzských králů, hlavně Ludvík XIV.
Literatura se tvoří podle pevně stanovených zásad i praktických pravidel na žánry. K těm vysokým řadili např. ódu, epos, tragédii, k nízkým pak bajku, satiru, komedii.
- tragedie - naměty z antiky a renesance, náročný jazyk, zasada tří jednot
- komedie - náměty ze současnosti, hrdinové z nižší společnosti, nedodržování zásady 3 jednot, jednoduchý jazyk
V období klasicismu nastal bouřilivý rozvoj dramatu, vývoj poezie byl mnohem skromnější. V klasicistní poezii převládá rozum a úvaha nad citem. Nejčastěji se objevuje báseň psaná, úvahová a satirická, v lyrice pak okázalá óda.
Klasicistní drama dodržovalo Aristotelovu zásadu tří jednot: jednota “místa, děje a času”((jedno místo, 24hodin a jednoduchý děj))
Autoři zpravidla otevřeně neprojevují osobní názory a vztah k dobové problematice. Mají za cíl zobrazit závazné mravnostní společenské normy. Lidské soukromí je utajeno, cit dává přednost racionalismu.
Umělecký směr aristokracie. Ovlivněn kultem starořímských autorů. Inspiroval i jiná umění.
Umělci
=====
- hudba: W. A. Mozart, F. J. Haydn, L. van Beethoven
- drama: Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Faidra), Moliére (Tartuffe, Lakomec), Carlo Goldoni (Sluha dvou pánů - commedia dell’arte)
- poezie: Jean de la Fontaine
Entry Filed under: Literatura, Směry, Český jazyk. .
Leave a Comment
Some HTML allowed:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>
Trackback this post | Subscribe to the comments via RSS Feed