Peruginni

Myšlenkové hnutí a jden z hlavních uměleckých směrů 19. století.

Historické pozadí
================

Existoval v období mezi dvěma revolucemi (1789 Francie, 1848 Evropa). Období dáva vznik naději na nové společenské uspořádání. Jejich nenaplnění má za následek nespokojenost a buřičství Tato nespokojenost s politickými poměry, přináší vlnu revoluce. Revoluce měly krátké trvání a většinou byly vládou rozdrceny. USA - nové kolonie, zákaz dovozu otroků.

Na síle nabývají myšlenky nacionalismu a liberalismu, dochází ke vzniku nových států (Řecko, Belgie, Rumunsko).

Charakteristika
===========

Rozbořil hodnoty, které přineslo osvícenství a klasicismus 18. století. Proti klasicistním pravidlům uplatňoval tvůrčí svobodu umělce, proti racionalismu stavěl cit, vášně, fantazii a vůli, proti ideálu antiky vyzdvihoval hodnoty středvěku, proti idealizaci opravdovost, proti abstraktnímu pojetí člověka zdůrazňoval konkrétního jedince (i zájem o lidskou psychiku), proti obecnému pojetí lidství ideu národa. Předstupněm romantismu v literatuře a estetice byl preromantismus.

Od slova roman (něco vyjímečného, neobvyklého). Představovalo nejen umění, ale i styl života.

V 19. století byl postupně vystřídán realismem.

Typické znaky
============

Hlavními znaky romantismu jsou individualismus, subjektivismus a modernismus.

V jednotlivých národních oblastech se vytvořily odlišné proudy, programy, hnutí a školy.

Romantikové vyzvedávají sílu přírody, obdivují minulost, mystiku a exotiku; dali volnost verši, rýmu i próze a obohatili jazyk lidovou mluvou i archalismy. Zdůrazňovali svobodu tvorby. Romantismus směšoval různé druhy umění: do poezie uvedl hudebnost, smysl pro barvitost, lyrizoval prózu i drama, dramatizoval prózu.

Literatura zásadně odmítala klasické estetické normy, kladla důraz na *původnost*, *tvůrčí svobodu* umělce, jeho emocionalitu a *spontánnost*. Typickými žánry byly lyrická balada, *básnická povídka - poema*, *moderní epos*, román ve verších, dramatická báseň, historický román a povídka

Objevil se nový typ - **romantický hrdina** - je vyjímečnou osobností často společenský vyděděnec (loupežník, vrah, kat, žebrák, tulák, a jiní na okraji společnosti). Romantický hrdina *touží po lásce, ale ví, že ji nenajde*. Často nešťastně miluje vysněný ideál, nikoli skutečnou ženu. Láska je mu vším, vzdává se ji zcela a bez výhrad. *Romantická hrdinka je naopak spoutána konvencemi*, jejichž jménem odmítá vášnivou lásku. Romantický hrdina se často *ocitá v neřešitelném konfliktu s okolním světem*. Východisko pak nachází v *úniku do minulosti, světa fantazie, venkovského prostředí, samoty nebo přírody*.

Objevuje se myšlenka, že svět nelze proměnit ani vůlí, ani vírou v nadosobní ideál, ani gestem protestu nebo vzpoury - odtud plynul příznaný romantický pesimismus a zklamání.

Romantický autor uplatňuje osobní přístup ke skutečnosti. Ztotožňuje se s hrdinou, i stylem života. Zdrojem poznání světa se stává zkušenost jedince (člověka, autora, postavy). Autor nenapodobuje vzory, ale naopak tvoří nové estetické hodnoty, styly, postavy. Místo harmonie a souladu nastupuje zvláštnost a bizardnost - a vytváří tak harmonii kontrastů.

## Byronismus
Odrůda romantismu. Je typický pro spor hrdiny se světem, osamoceným bojem za svobodu proti tyranům, světabolem (spleen).

## Básnická (byronská) povídka
Veršovaný lyricko-epický útvar. Děj má znaky lyriky, reflexe, popisu. Přírodní scenérie, tajuplné prostředí. Hrdinové se bouří proti světu, tyranii a konvencím.

## Francouzský romantismus
Dvě odlišné podoby: zpátečnický: zaměřuje se na *minulost a oslavuje středověké křesťanství*; revoluční: charakteristický *protestem proti současnosti*, touha po změně situace. Kombinuje romantismus s realistickými prvky.

## Německý romantismus
Velmi různorodý a komplikovaný, silně ovlivněný náboženství.

## Polský romantismus
Zapojil se do služeb revoluce a národního boje za svobodu.

## Slovenský romantismus
Je spojen se snahou o národní a kulturní osamostatnění. S ní souvisely i pokusy o vytvoření jednotného, celonárodního spisovného jazyka. Ve 40. letech 19. století všechny snahy úspěšně vyústily ve vznik spisovného jazyka na základě středo slovenského nářečí.

## Český romantismus
Viz “3. etapa Národní obrození”:[/archives/narodni-obrozeni/#treti_etapa], “Literatura 2. poloviny 19. století”:[/archives/2etapa19stoleti/]

Autoři
======

- Anglie:
- **George Gordon Byron** (Childe Haroldova pouť, Giaur,),
- **Perxy Bysshe Shelly** (Odpoutaný Prometheus),
- **Walter Scott** (Ivanhoe, Waverely, Jezerní panna - lidová balada, čelakovský překlad)
- Francie:
- **Victor Hugo** (Chrám matky boží v Paříži, Bídníci, Cromwell, Devadesát tři, Král se baví - utočná na panovníka, oblíbena a vznik opery Rigoletto, z poezie: Legenda věků - dějiny lidstva, optimista ve vývoji),
- **Stendhal** (Červený a černý, Kartouza Parmská),
- **Alfred de Musset** (Zpověď dítete svého věku)
- Německo:
- **Novalis** (Hymny noci),
- **Jacob a Wilhelm Grimmové** (soubor německých lidových pohádek)
- **Heinrich Heine** (Kniha písní - Lorelei, Romancero - staré židovské a německé pověsti)
- Rusko:
- **Alexandr Sergejevič Puškin** (Kavkazský zajatec, Evžen Oněgin, Kapitánská dcerka, Boris Godunov, Piková dáma),
- **Michal Jurejevič Lermontov** (Hrdina naší doby, Démon),
- **Nikolaj Vasiljevič Gogol** (Taras Bulba, Revizor, Mrtvé duše)
- Polsko:
- **Adam Mickiewicz** (Pan Tadeáš),
- Julius Slowacki (Anhelli, Balladyna)
- Maďarsko: **Sándor Petöfi** (básně horující za svobodu a všelidské ideály)
- USA: **Edgar Allan Poe** (detektivní novela, Jáma a Kyvadlo, Havran, Vraždy v ulici Morgue)
- Slovensko:
- **L’udovit Štúr** (Náuka reči slovenskej, Spevy a piesne),
- Andrej Sládkovič (Marína - vliv Kollara a Puškina)